Šalvěj

Šalvěj má všeobecný desinfekční účinek. Vnitřně se užívá jako prostředek proti pocení, zejména nervového původu (např. při nočním pocení v období klimakteria, v pubertě a při plicní TBC), působí protizánětlivě a uklidňuje poruchy zažívacího ústrojí, má protihlístové účinky a snižuje sekreci žláz včetně sekrece mléka. Doporučuje se při chorobách jater a žlučníku. Vzhledem k vysokému obsahu toxického thujonu nelze doporučit dlouhodobé podávání ve vyšších dávkách! Největší uplatnění má však zevně jako desinfekční prostředek ve formě kloktadla při zánětech a poraněních dutiny ústní, po zubolékařských zákrocích a jako podpůrné léčivo při bolestech v krku a nemocech z nachlazení. Pro svůj protizánětlivý a antimykotický účinek se používá také k přípravě obkladů při zánětech, k vymývání zanícených ran a výplachům při výtoku. Z natě se destiluje silice (Oleum salviae), která má stejné použití.